Archiv rubriky: Recenze

Springfieldská spojka

IMHO se jedná o zdařilý díl se silným a nečekaným příběhem (i když vedlejší sub-plot s falešnýma džínama byl trochu moc křečovitý) a spoustou hlášek, které aspirují na přízvisko klasické (geniální Homerova reakce na Hermanovu výhrůžku „Ne tak rychle“, Vočko a jeho „autobrloh“, nebo Hermanovo „Sakra, dojíždím na svoje vlastní šunty“.). Osobně si myslím, že se

Dva tucty a jeden chrt

Dnešní epizoda patří k těm rozporuplnějším – jedni ji velebí a druzí haní (zejména pak pro příliš roztomilá štěňátka a odklon od klasického Simpsonovského humoru) – posouzení už nechávám na vás. Můj soukromý názor je, že se jedná o díl se standardní porcí situačních gagů (třeba ten s nosorožcem), klasických one-linerů (Bartovo „Co to Spasitel dělá té

Radioaktivní muž

A teď už vzhůru na poslední epizodu, kterou někteří velebí pro kompaktní příběh, zatímco jiní o ní tvrdí, že držela pohromady asi tak jako výtvor za který byl v závěru vyhozen nebohý střihač. Jedna věc je neoddiskutovatelná a tou je kolísavá kvalita animace (viz. níže) a v originální verzi i ne-příliš-skvělá kvalita zvuku. Mezi klasické animační gagy

Kdo postřelil pana Burnse II.

Nyní tedy můžeme přejít k dnešní epizodě… podle mě jde (opět) o nadstandardní díl, který se prvnímu vyrovná a leckdy ho i předčí – příběh je kompaktní, řešení přijatelné, spoutsta situačních gagů a one-linerů (Homer: „Podle mě jste _oba_ potenciální vrazi, děti“, Krusty: „Vymyslel, ukradl, jaký je v tom rozdíl“, Bart: „Kdo chce čokoládovou zmrzlinu?“) a zejména

Kdo postřelil pana Burnse I.

Doufám, že se vám poslední epizoda líbila alespoň tak jako mě, protože IMHO je to jedna z nejlepších v šesté sezóně. Dobře postavená zápletka, kdy skoro každý ve Springfieldu má reálný motiv Montyho zastřelit (možná až na Homera – jeho motivace je trochu nedomyšlená), dialogy mezi Burnsem a Smithersem byly jednoduše excelentní, vtipy a repliky byly dobře

Homer versus Patty a Selma

Podle mě se nejedná o epizodu, která by ostatní nějak výrazně převyšovala. Obě hlavní témata mi nepřipadala nijak zvlášť nosná, nehledě k tomu, že nebyla vůbec propojená. Na druhou stranu se nám ovšem dostalo standardní porce „one-linerů“ a situačních gagů („A kdo by mohl zapomenout na tebe, chlapče potkane.“. „Slíbili jsem si, že sem tvoje sestry